Software pro finanční analýzu FinAnalysis Produkt Ceník Koupit Demo |
Obsah stránky
Jak byste měli postupovat při vypracování firemní finanční analýzy
1. Stanovte účel provedení finanční analýzy
2. Udělejte přípravu a sběr dat o podniku
3. Udělejte fundamentální analýzu podniku
V dalších krocích finanční analýzy použijte program FinAnalysis
1. Udělejte horizontální a vertikální analýzu aktiv a pasiv, nákladů a výnosů
2. Vypočítejte poměrové ukazatele - rentabilita, likvidita, aktivita, zadluženost
3. Zpracujte bankrotní modely pro možnosti zjištění možného bankrotu firmy
4. Udělejte zhodnocení finanční situace podniku
Pro další kroky analýzy použijte výsledky analýzy z programu FinAnalysis
1. Srovnejte vypočtené hodnoty s konkurencí a odvětvím
2. Doplňte SWOT analýzu o skutečnosti zjištěné kvantitativní analýzou
3. Vypracujte doporučení pro zlepšení stavu hospodaření
4. Udělejte odhad budoucího vývoje na základě zjištěných skutečností
Za primární cíl finanční analýzy byste si měli dát vytvoření rozboru finanční situace firmy, najít a využít silné stránky firmy a zároveň najít a napravit slabiny firmy. V tomto ohledu využijte finanční data firmy z minulých období, jejich vzájemné srovnání, srovnání s výsledky odvětví či konkurence. Predikujte vývoj a směry hospodaření do budoucnosti.
Zejména manažeři potřebují vědět, v jakém stavu se jimi vedené firmy nacházejí a jaká je jejich perspektiva dalšího působení na trhu. Zde jim pomůže právě správně připravená a vytvořená finanční analýza nejen jako podklad pro přijímání správných rozhodnutí, ale i jako kontrola úspěšnosti rozhodnutí již přijatých. Představuje totiž posouzení minulosti, současnosti a budoucnosti finančního hospodaření podniku. To znamená, že pro vedení podniku má značný význam a měla by být využívána pro operativní, taktická i strategická rozhodnutí.
Finanční analýza se sestává z logických kroků, které na sebe navzájem navazují. V první řadě vyberte vhodné ukazatele a způsob jejich vyčíslení. Není třeba se bát, že byste ji vypracovat nezvládli, analýza totiž pracuje především s účetními výkazy, které jsou běžnou součástí výkaznictví každého podniku.
V dalším kroku porovnejte získaná data s konkurencí v daném odvětví a k hlavním konkurentům. Porovnejte data s historickými výsledky podniku, s plánem a třeba i mezi jednotlivými odděleními podniku.
Dále byste měli odhalit vzájemné vztahy mezi jednotlivými ukazateli finanční výkonnosti podniku a v případě potřeby najít příčiny špatného stavu podniku. Na to pak musí přirozeně navázat návrh a realizace opatření na změnu nedostačujícího stavu.
Finanční analýzu byste měli ideálně zakončit vyhodnocením výsledků přijatých opatření v rámci finančního řízení firmy, vypracováním doporučení pro zlepšení stavu hospodaření a vytvořením odhadu budoucího vývoje na základě zjištěných skutečností.
Jako cíl finanční analýzy by pro vás mělo být poznat finanční zdraví firmy a identifikovat její slabé stránky, které by mohly firmě v budoucnu působit menší či větší problémy, a naopak stanovit její silné stránky, o které by mohla v budoucnu opírat svou činnost.
Vašim smyslem pro vytvoření finanční analýzy by mělo být získání hlubšího poznání ekonomických souvislostí uvnitř subjektu s cílem poskytnout skutečný obraz o jeho hospodaření. Za pomoci speciálních metodických prostředků vytvoříte diagnózu finančního hospodaření („zdraví“) subjektu. S kvalifikovanou a pravidelně prováděnou diagnózou odhalíte případné poruchy finančního "zdraví" v době, kdy je ještě možné různými řídícími zásahy tyto omyly napravit.
K čemu bude finanční analýza sloužit - hlavním finančním cílem bývá zvyšování tržní hodnoty podniku a tedy zvyšování bohatství jeho vlastníků. Dále manažeři mohou preferovat krátkodobé výsledky, podle kterých je posuzována jejich zdatnost a výkonnost. Akcionáři (společníci) mají prioritní zájem o finančně-účetní informace. Zaměstnanci by preferovali rozdělení veškerých přebytků vytvořených podnikem na své mzdy.
Kvalita získaných informací se odráží v přesnosti a vypovídací schopnosti výsledků finanční analýzy. Sběr dat byste proto neměli podcenit a měla by mu být věnována patřičná pozornost. Základními daty jsou údaje čerpané z účetní závěrky, z finančních výkazů firmy za poslední roky. Kromě těchto dat však nesmíte zapomínat i na další zdroje, kterými jsou:
- rozvaha, výsledovka, výkaz cash flow
- příloha účetní závěrky, výroční zprávy společnosti, údaje z finančního nebo kapitálového trhu
- ekonomická a podniková statistika, podnikové plány, nákladové kalkulace, další podnikové evidence
- zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, komentáře manažerů, odborný tisk, nezávislá hodnocení
- zjištění hodnot o konkurenci a odvětví činnosti
Externí uživatelé využívají výroční zprávy, zprávy auditora apod. Jako zdroj dat slouží často uložené závěrkové zprávy na Obchodním rejstříku https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma?.
Zdroje firemních dat můžeme rozdělit na interní a externí:
- interní zdroje jsou účetní výkazy, vnitropodnikové účetnictví, mohou to být i méně oficiální informace, získané například rozhovorem se zaměstnancem.
- externí zdroje jsou informace získané zvenčí podniku. Zprávy odborného tisku, burzovní informace, nezávislá hodnocení, makroekonomické údaje.
Zpracujte prvotní základní kvalitativní analýzu. Nejčastější metodou je zpracování předběžné SWOT analýzy. Výsledkem fundamentální analýzy podniku je obvykle identifikace prostředí, ve kterém se podnik nachází.
Analýzou SWOT analyzujte vnitřní a vnější prostředí, ve kterých se firma pohybuje. Vnitřní prostředí určuje silné a slabé stránky firmy. Ty jsou v přímé kompetenci firmy a je tedy možné je poměrně snadno změnit. Druhou rovinou je analýza vnějšího prostředí podniku, které leží mimo kontrolu podniku. Cílem analýzy vnějšího prostředí je určení možných příležitostí pro rozvoj firmy a zároveň identifikace možných rizik, které by rozvoj firmy mohly znemožnit nebo dokonce ohrozit stávající pozici firmy na trhu.
Fundamentální analýza popisuje zejména analýzu vlivu:
- vnitřního i vnějšího ekonomického prostředí podniku,
- právě probíhající fáze života podniku,
- charakteru podnikových cílů.
jako programového pomocníka pro výpočet kvantitativní, technické finanční analýzy
Horizontální analýza výkazů, také jako analýza vývojových trendů
V horizontální analýze porovnáváte položky výkazů v čase, sledujete trend položky. Máte-li dostatečnou časovou řadu, jste pak schopni vysledovat určité tendence směřování sledovaných veličin (tržby, aktiva, náklady...) a vyvodit patřičné závěry. Změnu lze zobrazit buď jako absolutní hodnotu (finanční rozdíl položky ve 2 následujících letech) nebo jako relativní hodnotu mezi 2 roky v procentech. Již v tomto stádiu analýzy se dají postřehnout momenty, kdy vývoj dvou korespondujících položek se dostává do kolize se známými finančními pravidly - např. že trend vývoje dluhů není v náležitém souladu s trendem výsledku hospodaření.
Vertikální analýza výkazů, neboli procentní rozbor komponent či strukturální analýza
Ve vertikální analýze se zabýváte stupňovitým rozborem jednotlivých složek tvořících jeden souhrnný finanční ukazatel. Tato analýza tak ukazuje podíl jednotlivých položek na jejích agregovaných hodnotách, většinou v rozvaze na celkových aktivech, ve výsledovce na celkových tržbách. Zde můžete vidět např. procentuální nárůst položky vůči celku ve srovnání s minulým obdobím.
Zjistěte si výsledné hodnoty ukazatelů rentability. Ty vypovídají o tom, jak efektivně dokáže podnik zhodnotit vložený kapitál. Jedná se o poměr zisku nejčastěji k vloženému kapitálu. Rentabilita vyjadřuje schopnost kapitálu přinášet zisk. Dále potřebujete sledoval likviditu firmy. Ta vyjadřuje schopnost jakékoli složky majetku přeměnit se v peníze. Je důležitá ve chvíli, kdy má firma nedostatek peněz a přitom je nucena uhradit okamžitě splatné závazky. Také zjistíte objem a dobu, po kterou je kapitál vázán v jednotlivých formách majetku (pohledávky, zásoby, stroje, ...) firmy, neboli ukazatele aktivity. To má význam pro zjištění potřebného objemu kapitálu k realizaci činnosti firmy a k vytvoření zisku.
O tom všem vypovídá právě poměrová analýza. Poměrová analýza je základním nástrojem finanční analýzy. Poměrové ukazatele vznikají poměrem 2 absolutních ukazatelů (např. poměr čistého zisku a tržeb). Výhodou je, že redukují údaje lišící se podle velikosti společností a umožňují mezipodnikové srovnání. Výsledkem poměrové analýzy jsou informace týkající se kapitálové struktury a zadluženosti podniku, schopnosti podniku hradit krátkodobé závazky a využívat efektivně aktiva při podnikové činnosti a schopnosti managementu zhodnotit prostředky vlastníků podniku.
Poměrové ukazatele vám tedy:
Pomocí bankrotních modelů zjistíte jednoduše situaci hospodaření firmy. Ty byly vytvořeny jako matematické modely na skutečných datech reálných firem. Pomocí vytvořených vzorců se předvídá, jestli firma přináší zisk či se spíše ubírá směrem k bankrotu.
Můžete se podívat na zhodnocení pomocí několika bonitních modelů. Ty patří mezi diagnostické modely, které hodnotí firmu na základě vybraného souboru ukazatelů, který nejvýstižněji umožňuje vyjádřit finanční situaci firmy.
Všechny modely pracují s několika vybranými ukazateli, kterým jsou přiřazeny váhy. Výsledkem modelu je jediná hodnota, která umožňuje hodnocení společnosti. Právě hodnocení na základě jedné výsledné hodnoty je výhodou této skupiny nástrojů. Smyslem těchto modelů je říci, zda je společnost finančně zdravá či nikoliv a zda jí v blízké budoucnosti hrozí nebezpečí úpadku. Pomocí vytvořených vzorců se předvídá, jestli firma přináší zisk či se ubírá spíše k bankrotu. Předpověď bankrotu lze zjistit již několik let před skutečným zbankrotováním.
Velmi užitečné jsou tyto modely pro investora při posouzení koupě akcií či dluhopisů firmy.
Pro zhodnocení situace podniku byste měli vycházet ze skutečných údajů pro jejich následnou analýzu a provedení objektivního rozhodnutí. Toto rozhodnutí však nelze učinit na základě jedné hodnoty či ukazatele. K zajištění komplexního zhodnocení finanční situace podniku je nutné jednotlivé ukazatele a hodnoty sledovat ve vzájemných souvislostech. Srovnávání finančních ukazatelů by mělo probíhat v čase, prostoru a vůči normě.
Z vypočtených výsledků finanční analýzy se odvozuje prvotní interpretace zanalyzovaných dat
a) identifikace modelu dynamiky - analýza vývoje ukazatelů v čase
b) kauzální analýza hodnotící vztahy mezi ukazateli (pyramidální rozklady)
c) korekce a zjištění odchylek
Jako srovnávací bázi výsledků finanční analýzy bereme:
V této oblasti je problematické stanovit nějaké přesné ideální hodnoty ukazatelů. Můžeme si ke každému probíranému ukazateli doplnit jeho doporučené hodnoty, tak jak je uvádějí různé odborné teoretické materiály. Tyto hodnoty je ovšem potřeba brát spíše jako hraniční, jako první rychlý test toho, je-li finanční zdraví firmy v normě, nebo vykazuje-li extrémní odchylky od standardů.
Mnohem průkaznější, a o finančním zdraví firmy více vypovídající, je srovnávání vypočtených hodnot v rámci firmy v různých časových obdobích společně s verbální interpretací jevů, které v čase měly na výsledky ukazatelů vliv. Zpravidla každý majitel firmy dokáže zpětně vyhodnotit některý z roků fungování firmy jako dobrý či nejlepší a k ukazatelům tohoto „vzorového“ roku pak vztahovat hodnoty z jiných let.
Nejlepší je porovnat vlastní firemní hodnoty s hodnotami jiných, podobných firem. Tím se dá prověřit, zda se vlastní firma v některých hodnotách od stejných či podobných firem neliší příliš „výrazně negativně“, což by mohlo být ukazatelem skutečnosti, že firma dělá něco opakovaně špatně. Pro srovnání vyberte podniky, které jsou co nejvíce podobné vašemu oceňovanému podniku. Srovnatelné podniky se hledají zejména z pohledu produktu, trhu působnosti, konkurence, předpoklad růstu tržeb a zisků atd. Počet podniků by měl být co nejvyšší, aby bylo dosaženo co největší variability, a zároveň takový, aby byly vybrány jen velmi podobné podniky. Zpravidla se doporučuje zvolit si 5–8 podniků. Jako zdroj dat firemních dat si můžete vybrat portály Veřejný rejstřík a Sbírka listin Justice.cz
Pro porovnání s českými průměry průmyslových podniků si můžete stáhnout ze stránek Ministerstva průmyslu a obchodu Finanční analýzy podnikové sféry.
Doplňte SWOT analýzu podle výsledků, které jste vypočetli v programu FinAnalysis. SWOT analýza je metoda, pomocí níž můžete přehledně identifikovat silné a slabé stránky podniku (interní záležitosti podniku) ve vztahu k příležitostem a hrozbám, jejichž původcem je vnější prostředí. Z analýzy účetních výkazů a interpretace jejich výsledků lze vyčíst i silné a slabé stránky firmy a doplnit je do předběžné SWOT analýzy. Do své předběžné SWOT analýzy firmy, sekce interní, po kvantitativní analýze tak např. přidáte další body:
Silné stránky společnosti (Strenghts)
- nízké náklady, rostoucí HV nebo EBIT, správné zdroje financování, správné zadlužení, ...
Slabé stránky společnosti (Weaknesses)
- vysoké náklady, nízká produktivita, vysoká zadluženost, klesající zisk, klesající objem tržeb, ...
Na základě získaných poznatků identifikujte nejzávažnější problémy v hospodaření společnosti a vypracujte doporučení pro zlepšení současného stavu. Jednou z možností, jak vyhodnotit získaná data, je porovnání s doporučenými hodnotami uváděnými v odborné literatuře. Nevýhodou je, že tyto hodnoty jsou stanoveny pouze obecně. Každý podnik je jiný, každý obor má svá specifika, proto je možné tato doporučení brát pouze jako základ. Proto je lepší vycházet z porovnání s konkurencí. Samozřejmě se zaměřte na trend, tedy pohyb v čase. Finanční teorie na základě výzkumů a zkušeností finanční praxe také stanovila pro některé ukazatele intervaly, ve kterých by se měly výsledné hodnoty podniku pohybovat.
Návrhy na zlepšení zjištěných problémů podniku by měly brát v potaz i ostatní vnitřní faktory podniku. Analýza vnitřního prostředí vytyčuje slabé a silné stránky společnosti. Jde o identifikaci kvality a kvantity podnikových zdrojů a schopnosti a způsobů vytváření jedinečných vlastností podniku, které jsou zdrojem konkurenční výhody.
Pro vypracování doporučení na zlepšení hospodaření sledujte zejména položky a ukazatele:
- zisk, HV, EBITDA
- vývoj tržeb, vývoj nákladů, vývoj cash flow
- produktivitu práce
- pokrytí majetku zdroji
- ukazatele rentability, zadluženosti, aktivity
- výsledek bankrotních modelů
Návrhy na dosažení cílového stavu potom zahrnují např.:
a) variantní návrhy na opatření
b) odhady rizik variantních řešení
c) výběr doporučené varianty
Jako návaznou součást situační analýzy byste měli udělat predikci budoucího vývoje prostředí. V silné, všudypřítomné konkurenci vítězí ten, kdo nejlépe dokáže předvídat další vývoj. Předvídání neboli predikce budoucího vývoje prostředí je základem tvorby vizí, strategických cílů a strategií, jedním z výchozích předpokladů strategického plánování.
Rostoucí složitost prostředí, ve kterém musíte fungovat a prosperovat, vyvolává spolu s měnícími se požadavky zákazníků potřebu vědět, jak se budou vyvíjet klíčové proměnné, na nichž závisí strategie rozvoje a efektivnosti podnikání. Prognóza není v literatuře jednoznačně definována; za společný znak všech definic však lze považovat fakt, že prognóza není jakákoliv předpověď budoucího vývoje, nýbrž předpověď, k níž je přiřazena pravděpodobnost jejího uskutečnění. Sestavení prognózy je zpravidla pracný a náročný proces, pro nějž nelze poskytnout jednoznačný a přesný návod. Smyslem prognózování je především snížení neurčitosti znalostí o budoucnu.
Soustřeďte se na tři typy prognóz:
- vývoj tržeb
- vývoj techniky a technologií
- vývoj lidských zdrojů
Kislingerová Eva - Hnilica Jiří: Finanční analýza - krok za krokem
Jiříček, Petr - Morávková Magda: Finanční analýza
Harna Lubomír - Rezková Jiřina - Březinová Hana: Finanční analýza
Neumaier Ivan - Neumaierová Inka: Výkonnost a tržní hodnota firmy
Eva Rosochatecká a kolektiv: Ekonomika podniků
Kislingerová Eva: Oceňování podniku
Kubíčková Dana - Kotěšovcová Jana
Toto je zjednodušená verze pro mobilní telefony, pro plnou verzi přejděte na PC www.finanalysis.cz |